Je jsou to skoro 4 měsíce, ale pořád nelze zapomenout, na lásku, kterou ztratíte. I když žiju novej život on v mém srdíčku pořád zůstává. Nikdy z tama nevymizí,protože on byl pro mě ten co mě chápal, ale zradili jsme se, opustili se a on to nemohl beze mě vydržet a proto si vzal život, bylo těžký se s tím smířit, a nikdy se s tím nesmířím,protože tenhle člověk mě znal více jak mapu světa, věděl o mě všecko, znal mé strasti, znal prostě všecko on jediný bude ten kdo mě kdy dokázal pochopit a porozumět mi! Navždy budeš v mém srdíčku navždy k tobě budu cítit to co na začátku... navždy tě budu láskovat, seš jedinej človíček kterej se mě dokázal vměstnit do srdíčka a máš tam pořád stejně velké místečko, které tam navždy bude, a jen tak tě z nej nikdo nevytlačí!
chybíš mi chtěla bych být čarodějka a být s tebou. ale už to nejde, takže budu kamarádka navždy s tebou jako kamarádka... nezapomenu a prosím jednou mi zkus odpustit,.. děkuji ti za všecko... promiň až se spolu potkáme jednou tam nahoře budu ti o všem vyprávět, navždy s tebou a s láskou budu vzpomínat.... DĚKUJI..... prosím odpust mi.
PS: Tohle je zaslaný nebo nalezený příběh není z mého žovota.
tereza pechackova |
Ahojky, mohla bys pro mě pls hlasovat v soutěži o nej blog??? Je to tady: http://amuska.blog.cz/0704/sonb-2-kolo .Předem mocinky dikuju za tvůj hlásek a až budeš v nějaké soutěži ty tak ti to oplatím! Měj se hezky, papa!